Zprávy z Lipska
9.-10.9.2006

            V sobotu nás lipské výstaviště Agra přivítalo pěkným slunečným počasím. Agra není to známé nablýskané výstaviště. Je trošku omšelé, ale zato umístěné v pěkném prostředí lesoparku na předměstí Lipska. Všude dost a dost místa na parkování, pro karavany i psy a jejich doprovod. Velké travnaté plochy posloužily za prostorné výstavní kruhy, vzrostlé stromy všem dopřály dostatek stínu. Pořadatelé neponechali nic náhodě a tak obě výstavy probíhaly v poklidném duchu. Kolem obou kruhů leonbergerů vládla nálada takřka rodinná. Jedním slovem nádhera.
Přiznám se, že jsem měla po výstavě v Drážďanech obavy, jak to výstaviště v Lipsku bude vypadat.
            V Drážďanech se totiž výstaviště sestává pouze z betonové nebo asfaltové plochy bez kouska trávníčku a za teplého počasí je to ve venkovních výstavních kruzích k nevydržení. Rozpálená plocha pálí psíky do tlapek a lidičky do nohou i přes boty. Navíc není kde venčit psy. Pes vykoná, pravda, svou potřebu kdekoliv, třebas u betonového sloupu, ale fenky mívají na betonu často problémy. Podobné výstavní prostředí bylo např. v rakouském Innsbrucku. Že se dá vyřešit plocha na venčení psů i v takovémto prostředí jsem viděla na Cruftu. Přestože existují celkem přísné předpisy, normy a zákony na ochranu zvířat, pořádání výstav apod., zřejmě se ne vždy dané podmínky kontrolují. Podmínky na výstavě v Drážďanech, myslím, hraničily s týráním zvířat. Ale to jsem odbočila.
            V Lipsku se konaly hned dvě výstavy v jeden víkend. Současně probíhala MVP a NVP s tím, že v sobotu byla pro leonbergery MVP a v neděli NVP. Posuzování leonbergerů se odehrávalo ve dvou kruzích. Rozhodčími byli dva němečtí specialisté, pánové A.Hellener a G.Knape. V sobotu bylo přihlášeno celkem 69 leonbergerů, z toho 23 psů a 46 fen, v neděli pak 75 přihlášených psů, z toho 26 psů a 49 fen. Je vidět, že trend převahy vystavovaných fen není pouze u nás. Konkurence byla veliká. Zajímavé bylo, že na těchto výstavách byli pouze dva zahraniční vystavovatelé. Jedním jsme byli my a druhým dánský vystavovatel s krásnou fenkou ze švýcarského chovu.
            Cácorka H. nastoupila ve třídě šampionů, kde byly po oba dny přihlášeny tři feny. Krom Cácorky ona švýcarská fena, multišampionka, 4letá One-X Girl v. Rötelbach a 5letá fena z rakouského chovu Celine v. Cueva de Leones ve vlastnictví německého majitele. Pořadí bylo po oba dva dny stejné. One-X Girl první, Cácorka H. druhá a Celine třetí. V sobotu se Cácorka odnesla nejen V2 a res. CAC, ale také res. CACIB. CACIB získala One-X Girl a později se stala také BOBem. V neděli na NVP získala Cácorka V2 a res. CAC. Pánům rozhodčím se velice líbila a dokonce má v jednom z posudků napsáno, že má sladký výraz hlavy, což nás pobavilo. Jednomu panu rozhodčímu vadil její lehký letní kabátek a druhému postavení uší. Cácorka totiž slyšela vyprávět kdesi u kruhu páníčka a tak stáhla uši dozadu a naslouchala. Považujeme druhé místo za krásnou One-X Girl, která byla pěkně v srsti, za úspěch. Cácorka je teprve dvouletá fenka a navíc jí ten její letní kabátek vůbec nesluší.
            Měla jsem radost, když jsem si v katalogu přečetla, že nedělní NVP se účastní již 11letá fenka z českého chovu Bonnita Vodní živel. Fenky veteránky soutěžily čtyři. Bonnita vyhrála třídu a později i titul Nejlepší veterán. Panička dostala dva krásné poháry a její radost nebrala konců. Moc jsem jí to přála. Obě se totiž náramně předvedly. Zdá se mi, že veteránům se na zahraničních výstavách prokazuje jaksi větší a zasloužená úcta oproti našim výstavám. O tom svědčí i to, že veteráni jsou např. v Německu vždy posuzováni jako první třída před dorostem a mladými. Snad proto se zde ukazuje také více veteránů než v Čechách. Na pěkně nafintěné veterány, kteří doslova visí na svých páníčcích je, věřte, velice krásný pohled. Proč neukázat toho svého bezvadně opečovávaného leonka - veterána na výstavách, že? A navíc, už i u nás existuje titul Šampion veterán udělovaný za tři výborné a 1.místa ve třídě veteránů.
            Setkali jsme se zde s příjemnými lidmi, známými i neznámými, navázali řadu nových kontaktů. Za příjemnou společnost děkujeme Marcele, která s námi jako divačka a fotografka strávila oba dva dny. Její fotky si zde můžete také prohlédnout.
Byla jsem ráda, že jsou obě výstavy tak početně zastoupené. S velkým zájmem jsem si prohlížela vystavované leonky. Bylo se nač dívat.
Bohužel, mnoho fotek jsme neudělali, proto uvádím alespoň pár obrázků pro ilustraci.
            A abych nezapomněla. Bydleli jsme v příjemném levném hotýlku Formule 1 (www.hotelformule1.com).
Účast na lipských výstavách mohu všem v příštím roce vřele doporučit.

 

Z výstavních kruhů



Dvojice, kterým to slušelo


Pohodové nedělní ráno