Nová stránka 1

Rakouský svátek leonbergerů
Ein Leonberger-Festtag in Österreich
Anthering/Salzburg, 16.5.2009

rozhodčí/Richter: R. Vanhoenacker, B, G. Zerle, D a P.Cejnek, A
počet přihlášených psů: 85, z toho 36 psů a 50 fen
Gemeldet 85 Leonberger, davon 36 Rüden und 50 Hündinnen
zastoupené země: Rakousko, Švýcarsko, Česká republika, Německo, Belgie, Francie, Maďarsko, Rumunsko, Chorvatsko, Rusko
Aus folgenden Ländern: Österreich, Schweiz, Tschechien, Deutschland, Ungarn, Belgien, Frankreich, Rumänien, Kroatia, Russia

                    Po necelém roce jsme splnili loňský slib daný pořadatelům a přijeli znovu na rakouskou klubovou výstavu. Pořadatelé opět neponechali nic náhodě. Výstavní plocha byla perfektně upravená, uprostřed tři vskutku prostorné kruhy vyznačené na zemi položenou barevnou páskou a ve všech rozích vyzdobené truhlíky s živými květinami, altány pro personál kruhu umístěné na okraj, aby co nejméně rušily diváky, stupně vítězů po stranách zdobené palmami, pěkné pohárky, vkusné diplomy, občerstvení, příjemná atmosféra.....zkrátka vše bylo připraveno pro každoroční rakouský svátek leonbergerů. Jediné, co ráno vhánělo vrásky do tváří pořadatelům i vystavovatelům bylo počasí. V noci pršelo, nad hlavami se nám honila celé dopoledne mračna.....všichni jsme měli stejné přání a to se nám vyplnilo. Nepršelo, dokonce po obědě připalovalo sluníčko. Výstavní den se pořadatelům vydařil.
                    Celkový počet přihlášených leonků dosáhl počtu 86, což je na zdejší poměry hodně. Pořadatelé byli s účastí spokojeni. Však mezinárodní účast byla bohatá. Sjeli se leonbergeři z deseti zemí. Největší konkurence se sešla u fen v mezitřídě (14 přihlášených) a třídě otevřené (17 přihlášených). Čeští leonbergeři byli zastoupeni hned sedmi přihlášenými, Audrey Zařické údolí, Husarkou C. a Heriett C. Bora z Milotiček, Azzou Forestou z Vaňovské stráně, Avril von Benštejn, Ajdou Lužická stráň a Falcem Ensson Bohemia a dalším zástupcem z českého chovu byl Dario Ensson Bohemia. Nejdelší cestu na výstavu vážil Eremey iz Poselka Sokol a to z Ruska. Nejmladšími vystavovanými leonky bylo šest štěňátek z vrhu "O" rakouské chovatelské stanice vom Kitzsteinhorn narozená na Štědrý den 2008. Nejstarším leonbergerem výstavy byla vitální a mladistvě vyhlížející fenka s pěkným jménem Katinka Löwe v. Bayern narozená 11.12.1997. Je to fenka z německého chovu v rukou rakouské majitelky, paní Karin Hampl. Kdybych mohla udělit na této výstavě zvláštní cenu za nejlepší předvedení psa, získala by ho právě tato paní. Vystavovala zde nejen svou veteránku, ale také fenku ve třídě otevřené. Obě fenky byly skvěle na výstavu připravené, krásně se předváděly a viditelně chtěly udělat paničce vše, co jí na očích vidí. Krásná týmová spolupráce. Po zásluze obě fenky vyhrály ve svých třídách. Radost sympatické, usměvavé majitelky byla obrovská.
                    Výstavní klání začalo přesně na čas krátkým přivítáním a představením rozhodčích. A hned se šlo na věc. Když čtu svůj loňský článek z výstavy, mohu jen potvrdit svá slova o rozhodčích. Letos jsem věděla, že s Borou budeme mít opět rakouského rozhodčího pana Cejnka a byla jsem připravená na vše. Nezměnil své vystupování v kruhu, neustále se zaměstnával něčím mimo kruh, posuzování mu nějak nešlo "od ruky", nevadila mu agresivní fena v kruhu, klidně nechal vystavovatele s veteránem běhat po obrovském kruhu a po celou dobu k nim byl otočen zády....ale tentokrát mě pobavil, když fenu s výškou 67 cm označil jako středně vysokou a fenu se 72 cm jako malou....no, musím konstatovat, že setkání s tímto panem rozhodčím už bylo dost a už na něj nepojedu.
Veteránů bylo celkem přihlášeno na výstavu sedm. Jeden pes, který nakonec nepřijel a šest fen. Tři z nich soutěžily v nově otevřené třídě Diamond tzv. mimo konkurenci. Tato třída byla otevřena pro veterány starší deseti let. Kromě již zmíněné fenky Katinky zde byla Eboni Tante vom Kitzsteinhorn, narozená 20.3.1998 a Holly, narozená 26.9.1998. Katinka třídu s přehledem vyhrála a na samém závěru výstavy byla majitelce předána prezidentkou klubu zvláštní cena, pěkný originální obraz.
Ve třídě veteránek (zde je třída otevřena psům již od 7 let věku) se představily také tři fenky. Nejstarší byla Bora (*16.2.1999), pak Ajda Lužická stráň (17.8.2001) a Inka Woizei Kitzsteinhorn (19.12.2001). Bora se předvedla zvesela, měla radost, že je zase na výstavě a užívala si to. Bylo jí přiděleno druhé místo se známkou výborná za Ajdou Lužické stráň. Obě jsme byly spokojené s naším vystoupením. Třetí skončila pěkná velká mohutná fena světlé barvy Inka Woizei Kitzsteinhorn s velmi dobrou.
                    Husarku, Heriett, Azzu a Avril posuzoval německý speciální rozhodčí, pan Zerle. Holky to neměly vůbec jednoduché. V kruhu se jich sešlo 13 ze 14 přihlášených a byly opravdu pohledné téměř všechny. Systém posuzování panem rozhodčím byl celkem zvláštní. Prakticky nikdo nevěděl, co se v kruhu děje a celé to bylo nekonečně dlouhé. Po celou tu dlouhou dobu byli všichni nastoupeni v kruhu a na mnoha fenkách se to nekonečné čekání tak trochu podepsalo. Nepřidalo to ani na náladě vystavovatelů. Konečný výsledek byl: jedna fenka byla vyloučena z kruhu, dvě dostaly známku dobrá, pět dalších velmi dobrou a pět známku výborná. Přestože se všechny naše fenky pěkně předvedly, pana rozhodčího zaujala jen Husarka, která nakonec mezitřídu vyhrála a z finálového klání si odnesla titul Klubové vítězky 2009. Všichni jsme měli obrovskou radost. O titul BOB nastupovala Husarka pouze s Klubovým vítězem 2009, Unkasem Löwe v. Osning. To byla také zvláštní věc. Ze tříd mladých totiž nevzešel žádný vítěz a majitelé vítězné veteránky zřejmě odjeli hned po posouzení v kruhu z výstavy a do závěrečného klání nenastoupili. Titul BOB právem vyhrál šestiletý Unkas.

                    Pořadatelům patří dík za pěkně připravenou výstavu a všem našim kamarádům, dvou i čtyřnohým, za příjemnou společnost!


Čas před začátkem výstavy využíval každý po svém. Někdo rozběhával psa, jiný přečesával, někteří jen tak pozorovali cvrkot na výstavišti a jiní setrvávali v přátelských rozhovorech.


Začíná se posuzovat.	V kruhu číslo 3 se sešli feny ve třídě Diamond.	Katinka Löwe v. Bayern		Eboni Tante vom Kitzsteinhorn


Kim-Kylie v.d. Bachtalen		Isis v. Welland	Felicita-Fumia Sulle Orme di Antigua		Vítězky třídy otevřené.


Batya-Shani v. Grafenbühl			Stupně vítězů nikdy neosiřely...	Vítězky třídy veteránů.


Katinka Löwe v. Bayern - předávání zvláštní ceny paní prezidentkou M.Wolf.


Klubový vítěz 2009 - Unkas Löwe v. Osning	Klubová vítězka 2009 - Husarka C. Bora z Milotiček	BOB - Unkas Löwe v. Osning


2009	2008	2009	2008
Hodně lidí na výstavě mi říkalo, že se Bora za rok vůbec nezměnila. Já vím, že ano, že přibyly nějaké ty šediny a více odpočívá, ale jiskru v oku a veselou mysl má stále.

Rádi si výstavní zápolení zpestřujeme nějakým tím výletem. Tentokráte jsme se domluvili s majiteli Heriett a Azzy Foresty a vyrazili jsme již v pátek do Rožmberka nad Vltavou, kde jsme se ubytovali v malém penzionu naproti hradu. Páteční večer jsme věnovali grilování. V sobotu ráno následovala cesta na výstavu do Antheringu. Večer jsme měli objednanou večeři v místní vyhlášené restauraci, kde jsme oslavili narozeniny naší milé paničky Haničky od Heriett a samozřejmě jsme nezapomněli připít ani všem našim psíkům. Večer byl příjemný, holky dostaly ochutnat kousek pečené kachničky a spokojeně oddychovaly u našich nohou a když nastal čas odchodu, ani se jim nechtělo vstávat. V neděli ráno jsme se společně vypravili na hrad. Tam nás hned u vchodu čekalo setkání s krásným domácím kocourem Šedivákem, kterého z jeho bohorovného klidu nevyvedly ani holky leonky a bez reptání nás pustil do hradu. Udělali jsem pár foteček na nádvoří a pak se z některých pánů stali neohrožení lovci jedoucí na slonovi....no, smích je přeci lék, ne?....a šli jsme procházkou k autům. Pokračovali jsme do Českého Krumlova. Bylo už pěkné teplo, sluníčko nám přálo. Prošli jsme se po historickém centru a šplhali jsme cestou na zámek až do jeho zahrad. Cestou nás neustále někdo zastavoval, vyptával se na leonky a nekonečná řada zvláště japonských turistů se s nimi fotila. Leonky byly velkou atrakcí. A zaslouženě. Bora statečně šlapala a rozdávala své psí úsměvy na všechny strany. Jen jsme pravidelně dělali občerstvovací zastávky. Nakonec jsme zašli do jedné místní restaurace na pozdní oběd a pak už jsme se chtě nechtě museli rozloučit a jet domů. Byl to pěkný víkend. Díky za příjemnou společnost!
Když jsme jeli kolem Zaříčí, napadlo nás zajet za chovatelkou a ukázat jí zas po delší době Boru. Díky tomu se Husarka s Borou zblízka seznámily s koňmi. No, a pak už jsme jeli opravdu domů, kde nás čekalo tradičně bouřlivé, leč vřelé přivítání celé naší smečky. Myslela jsem si, že Bora je natolik unavená, že nebude ani večeřet. Ó, jak jsem se spletla! Večeře jí chutnala, ještě jsme se proběhly po zahradě a pak už doma tvrdě usnula. V pondělí po obědě byla připravená na další výlet a cpala se mi do auta, když jsem s Jorikou odjížděla na socializační výlet na pelhřimovský jarmark.


Na nádvoří hradu Rožmberk se z některých dospěláků staly zase děti.


Královské dělení o zmrzlinu.		Rozloučení s Rožmberkem.	Český Krumlov

výsledky a další foto z klubové výstavy/Ergebnisse und weitere Fotos von der Clubschau: www.walk-on.co.at/clubschau


Azza Foresta z Vaňovské stráně		Ahsra v.d. Hirschhalde	Nastoupená mezitřída feny.	Ahsra v.d. Hirschhalde	Kaya Löwe v. Württemberg a Husarka C.	Avril v. Benštejn


Pohled na Rožmberk z našeho penzionu a pak z hradu na penzion.