O jednom vydařeném výletě do Švýcarska
aneb o sváteční výstavě leonků, o rodinném setkání Bory, Djamba a jejich dvou dcer, Elišky a Ezry
Dietikon, 20.5.2007

rozhodčí: Dr. G. Sobol, D, H. Stradmann, NL, G. Stephan, F
počet přihlášených psů: 101, z toho 46 psů a 55 fen
zastoupené země: Švýcarsko, Česká republika, Polsko, Německo, Itálie, Maďarsko, Velká Británie, Francie

Společnou výpravu na klubovou výstavu SLC (Švýcarský klub leonbergerů) do městečka Dietikon u Curychu jsme plánovali už před pár týdny.
Přihlásili jsme dva leony, Cerryho Najmurská cesta a Dastyho D. Bora z Milotiček a tři leonky, Boru, Audrey Zařické údolí, Elišku D. Bora z Milotiček a Almu Lony z Vyšehořovic. Na návštěvu za svým otcem se s námi vydala i malá Fialka Ferka D. Odjezd byl naplánován na ranní hodiny v sobotu 19.5. Jak se ale stává, vloudila se drobná chybička a tak Cerry se svou rodinou nakonec zůstal doma. To nás velice mrzelo a celou dobu jsme na ně vzpomínali.
My jsme s naší Cácorkou navštívili švýcarskou klubovou výstavu již vloni. Velmi se nám tam líbilo. A tak jsme byli plni očekávání letošního svátku švýcarských leonbergerů. Byli jsme zvědaví, jak se bude výstava líbit ostatním výletníkům.
V sobotu v pozdních odpoledních hodinách jsme se sešli v motelu poblíž místa konání výstavy. Alma a její majitelé měli přijet rovnou na výstavu v neděli ráno. Počasí nám opravdu přálo a tak nás i nedělní ráno přivítalo slunečnou oblohou. Po krátké procházce jsme se vypravili na výstaviště.
Výstava probíhá v pěkném malém areálu určenému pro výcvik koní. Organizátoři neponechali tradičně nic náhodě. Výstava byla opět mistrně po všech stránkách zorganizována. Pamatováno bylo snad na všechno. Místo konání bylo dobře ozvučeno, a tím pádem bylo hlasateli pěkně rozumět. Začínalo se uvítáním všech vystavovatelů, hostů a představením rozhodčích. Následovaly stručné organizační pokyny a hlavně oznámení, že den bude velmi teplý a tak, abychom zbytečně své leonky nezatěžovali, rozhodli se společně organizátoři a rozhodčí, že budou na posouzení v kruhu vždy pouze tři psi a ostatní budou ve stínu. A opravdu to tak bylo. Vždy jsme nastoupili do kruhu všichni po třídách, rozhodčí si psy prohlédli a v kruhu nechali první tři psy na podrobné posouzení. Nikdo ale nemusel stát u kruhu a hlídat si, kdy půjde na řadu. Hlasatel čísla vyhlašoval. Vše probíhalo v klidu a pohodě, spokojení byli všichni. V každé třídě byli vybráni čtyři finalisté. O jejich pořadí se rozhodovalo v odpoledním finále, kdy se všichni znovu předvedli v kruhu. Posuzovaní mělo spád, jenom francouzská rozhodčí byla pomalá a i její posuzování bylo poněkud zvláštní. My jsme patřili s Borou k ní a tak jsme si na posouzení celkem počkaly. Ale nebyl žádný spěch. Sváteční den si přeci člověk i pes musí užít, že.
A my jsme si ho všichni opravdu užívali. Nálada kolem kruhů i mimo ně byla tradičně skvělá, uvolněná a takřka rodinná. Veselé rozprávění, fandění všem našim "želízkům v ohni", rodinné setkání mámy Bory a táty Djamba se svými dvěma dcerami, Ezrou D. a Eliškou D. a jejich dvounožci, občerstvení...a už tu bylo finále. Krom Bory postoupili všichni naši leonci do finále. Bora má sice od paní rozhodčí zřejmě krásný posudek, ale nijak ji nezaujala, takže s ní do pořadí nepočítala. To nám ovšem náladu nezkazilo. Vždyť tu Bora měla své dvě dcery a vnoučata, a všichni se líbili.
Ezra D. vyhrála třídu mladých a obdržela CAJC a ještě získala titul Nejlepší mladý SLC 2007. Do klání o tento titul nastoupili vítězové ze třídy štěňat, dorostu a mladých a to společně psi i feny.
Dasty byl v mezitřídě oceněn skvělým druhým místem a získal res. CAC. Velice mu to slušelo a moc pěkně se s paničkou v kruhu předvedli.
Eliška D. vyhrála mezitřídu a získala CAC a postoupila do soutěžení o prestižní titul Klubové vítězky.
Djambo vom Eichbüel, otec Elišky a Ezry, vyhrál třídu otevřenou. Bylo pěkné ho po roce zase vidět v plné kráse a síle. Byl na něj i na jeho páníčka v kruhu moc pěkný pohled.
Caspar H., můj milovaný leonek, byl v otevřené třídě ohodnocen známkou velmi dobrá. Na něj jsem se moc těšila. Máme se stále stejně rádi jako když pobýval u nás. Je to statný leonek s krásnou povahou jakého bych si jednou sama také přála mít.
Alma Lony z Vyšehořovic obsadila v otevřené třídě krásné druhé místo a získala res. CAC.
Následovalo klání o titul Klubové vítězky. Tři finalistky (z mezitřídy, třídy otevřené a šampionů) oběhly dvakrát kruh, následoval výstavní postoj,  rozhodčí si znovu krátce všechny tři leonky prohlédli a vynesli verdikt. Komentátorka vyhlásila, že Klubovou vítězkou SLC pro rok 2007 se stává Eliška D. Bora z Milotiček! "Srdečně blahopřejeme!", říká komentátorka. A protože jí byla panička od Ezry, Katharina, uměla krásně vyslovit celé Eliščino jméno. Panička Elišky se radovala a my všichni s ní. Pro mladičkou Elišku je to obrovský úspěch. Vždyť je jí teprve 16 měsíců. Navíc to byla teprve její 5. výstava, které se zúčastnila.
Klubovým vítězem se stal italský šampion Ebano Eberlin. To je téměř šestiletý pes, který je vždy perfektně na výstavu připraven a dobře předveden svým majitelem.
A konečně je tu vyhlášení nejlepšího psa výstavy. Do kruhu nastupuje Ezra D., Eliška D., Ebano Eberlin a Amor Chamau, pes s titulem Nejlepší veterán. Všichni stáli ve výstavním postoji a pan rozhodčí Stradmann vybírá Elišku a Ebana Eberlin, aby spolu běželi po přímce tam a zpět. Po krátkém váhání ukázal na Ebana Eberlin. Majitel se radoval z titulu BOB, který získal pro svého leonka.
Zde je na místě se zmínit o veteránovi Amor Chamau. Tento pes byl ve svých 11 letech na své první výstavě. Je ve skvělé kondici. A i když bylo znát na předvedení, že jeho páníček nikdy na výstavě nebyl, stejně jim to v kruhu moc slušelo. Byl to navíc nejstarší pes výstavy.
Naše skupinka vystavovatelů a přátel leonbergerů se rozhodla, že přivezeme dva poháry pro nejstaršího veterána a veteránku. Když na závěr celé výstavy nastoupili do čestného kruhu všichni zúčastnění veteráni, byli odměněni nejen různými dárky od sponzorů, ale také zde byl vyhlášen nejstarší pes a fena a my jsme jim s radostí předali krásné poháry. Nejstarším psem byl tedy Amor Chamau (11let) a nejstarší fenkou Merry Christmas v.d. Kleinen Seen (9 let). Bylo vidět, že jsme tím stříbrným pohárem udělali majitelům velikou a nečekanou radost.
A už následovalo jenom poděkování vystavovatelům, rozloučení a přání šťastného návratu domů s tím, že se tu za rok zase všichni sejdeme.

Zatímco Alma s majiteli spěchala na zpáteční cestu k domovu, my jsme se po krátkém odpočinku vydali na společnou večeři, abychom pěkně zakončili tak krásný a úspěšný den. Užili jsme si ho všichni, dvounožci i čtyřnožci. Večeře byla dobrá, nálada také a tak jsme si připili nejen na zdraví své a svých leonků, ale i na to, že se tu příští rok rádi opět sejdeme. Už nyní se můžeme těšit na další květnový svátek švýcarských leonbergerů.

V pondělí ráno odjel Dasty se svou rodinkou k domovu a Eliška, Bora a Fialka Ferka se spolu s námi vydali na malý výlet za švýcarským sýrem do malebného  městečka Appenzell. Budili jsme zde se třemi leonkami značnou pozornost. Jen jsme vyšli z parkoviště na ulici obklopila nás řada turistů i domácích a všichni se vyptávali na naše psí holky, mazlili se s nimi a fotili. Ani jsme se pro samý zájem nemohli hnout z místa. Ale přiznávám, že nás jejich zájem velice potěšil. Vždyť koho nepotěší, když mu někdo upřímně pochválí jeho psíka.
Bylo nám zde moc dobře. Ochutnali jsme místní speciality, nakoupili sýry a večer jsme se vydali i my na cestu k domovu.
Byl to krásný výlet, na který budeme dlouho vzpomínat.

S chutí na tomto místě děkuji všem dvounožcům i čtyřnožcům za milou společnost a těším se na další společná setkání.

Eliška D., Klubová vítězka SLC 2007

Ezra D., Nejlepší mladý SLC 2007

Bora, třída veteránů

Dasty E., mezitřída - V2, res. CAC

Můj milovaný Caspar H.

Naši kamarádi



Z výletu do města Appenzell

foto: archiv autorky, rodina Konečných, J.Fischer