Klubová výstava
Švýcarského klubu leonbergerů
14. května 2006, Dietikon
rozhodčí: Peter Cejnek, Rakousko, Joseph van Hummelen, Belgie, Fritz
Schweizer, Švýcarsko
počet přihlášených psů: 95
zastoupené země: Švýcarsko, Německo, Itálie, Česká republika, Francie,
Velká Británie, Rakousko
Naše malá výprava čítající dva leonky, Cácorku H. a Cida v. Treuen Löwen, a
čtyři lidičky, Andreu, Michala, Jardu a mě, se vydala na zkušenou do zahraničí.
Chtěli jsme poznat, jak organizují klubové výstavy jinde než doma a v sousedním
Německu. Navíc jsme se těšili na setkání s přáteli.
V sobotu v noci byla silná bouřka a tak jsme se do nedělního rána budili trošku
se strachem, jak budeme v dešti venku vystavovat. Ale nedělní ráno nás přivítalo
příslibem slunečného dne a také to tak bylo krom jedné přeháňky, kdy byla
výstava přerušena na celou hodinu. Výstava se tradičně koná v městě Dietikon v
těsné blízkosti Curychu na pozemcích jízdárny a cvičiště koní. Tím pádem jsme
krom krásných leonbergerů viděli i nádherné koně. Výstava byla perfektně po
všech stránkách a do všech detailů připravena. Musím se přiznat, že to bylo
přesně podle mých představ. Však jsme nešetřili před pořadateli z výboru klubu
chválou. Když se k tomu připočte ještě velmi milá a přátelská atmosféra, více
než vlídné přijetí.....jedním slovem nádhera. Já jsem se těšila na setkání se
svými kulíšky Bohdanem B. a Casparem H. a zatím malou Eliškou Ezrou D. Setkání
to bylo opravdu radostné, ba přímo bouřlivé, jak se na dobré přátele sluší.
Soutěžilo se ve třech kruzích najednou. To slibovalo celkem rychlý průběh. Opak byl pravdou.
Rakouský rozhodčí se věnoval krom
posuzování psů všemu možnému a tak to nějak nezvládl do časového limitu. Jeho
posuzování bylo navíc značně podivné, nesoustředěné a především nebylo
konsekventní. Ale tak to občas s některými rozhodčími na výstavách je. Bohužel.
My jsme ale měli to štěstí, že Cácorku posuzoval belgický pan rozhodčí. Byl
velmi pozorný a pečlivý. Jeho posuzování připomínalo naši předchozí zkušenost s
jeho kolegyní a krajankou, paní van Mechelen, která nás posuzovala v dubnu na MVP
v Českých Budějovicích. Cácorka byla vybrána mezi čtyři fenky, které postoupily
do odpoledního finále. A právě to nám přineslo velkou a nečekanou radost.
Cácorka vyhrála mezitřídu, Caspar H. skončil v mezitřídě na pěkném 4.místě,
Bohdan B. si ve třídě mimo konkurenci vysloužil krásný posudek, náš kamarád Djambo v. Eichbüel vyhrál otevřenou třídu, jeho
milá sestra Danira skončila v
otevřené třídě na 4.místě a ještě navrch jsme zvítězili v soutěži
chovatelských skupin.
Cid sice takové štěstí jako Cácorka na pana rozhodčího neměl, ale sklidil veliký
úspěch u chovatelů a diváků. Mnoho z nich ho fotilo, vyptávali se na něj a tak
Andrea rozdávala vizitky na všechny strany. Takový zájem potěší každého majitele
psa.
Klubovým vítězem se stal veterán Barney von der Johann-Adams-Mühle a klubovou
vítězkou a zároveň BOB je překrásná fena Grace z italského chovu. Tato fena se
stala klubovou vítězkou již na loňské klubové výstavě. Jejím otcem je Bobby
Ensson Bohemia.
Při vyhlašování výsledků tleskali všichni všem, paní prezidentka klubu spolu s
rozhodčími předávala krásné poháry (byli až do 4. místa) a další dárky. Radost
všech nebrala konců a tak se slavilo na všech stranách. My jsme se, bohužel, museli
záhy po výstavě se všemi rozloučit a odjížděli jsme domů.
A co nám tato výstava přinesla? Viděli jsme mnoho krásných a opečovávaných
leonků, setkali jsme se s přáteli z Anglie, Francie a Švýcarska, navázali jsme
nové kontakty s mnoha dalšími chovateli a majiteli leonbergerů a v mnohém jsme
se inspirovali právě organizací výstavy. Je na místě také uvést, že opravdu
všichni předvádění leonci byli velice pečlivě vyčesáni a upraveni a náramně jim
to slušelo.
Byl to krásný den. Všem za tento
zážitek děkujeme. Andreo, Michale a Cide, děkujeme za milou společnost.
Příští klubová výstava SCL 2007 se koná 20.5.2007 na stejném místě.