Almiččino jubileum,
aneb oslava prvního letního dne
Milotičky, 21.6.2007
Před pěti lety se v naší
chovatelské stanici úplně poprvé narodila štěňátka. A nebyla to štěňátka
ledajaká, ale leonbergeří. Byl to malý zázrak pro celou rodinu. Datum porodu si
Bora vybrala pěkně. První letní den. Za asistence své věrné kamarádky Žofinky
přivedla na svět dvě psí holčičky a pět kluků. Dávno před porodem bylo
rozhodnuto, že jedna fenka zůstane doma. Právě pro ni jsem měla vybrané jméno
Alma, Almička. A tak jsem jim všem sedmi začala říkat Almičky. Jedna ze
dvou fenek se sama tak nějak rozhodla, že zůstane doma. Byla to pěkná dračice.
První otevřela oči, první dokázala po zádech sourozenců vyšplhat z porodní
bedny, první začala hltat masíčko a hlavně na mě byla neustále skoro přilepená.
Vlastně jsme neměli na výběr. Alma se rozhodla sama, že nikam do světa nepůjde,
že jí bude nejlépe doma s námi a nám s ní. A je to pravda.
Alma je milé, věrné a oddané stvořeníčko, ostražitý hlídač a vzorná máma.
Odchovala dva vrhy pěkných štěňátek, Dášenky a Fialky. Almu baví snad veškerá
psí zábava, ale vůbec neoblibuje výstavy. A tak ji ve výstavních kruzích moc
netrápíme. Veškerou parádu za všechny Almičky na výstavách obstarává Alex B.
Sestřičku Angie vždycky rádi vidíme, protože je velice milá a pěkná a zdá se, že
i ona nás ráda vidí. Angie odchovala jeden vrh štěňátek a těší se ze
společnosti jedné ze svých dcer, Amálky. Arnee je stále nesmírně aktivní pes s
věčně rozesmátou tváří. Při každém setkání se spolu musíme bouřlivě alespoň
jedenkrát obejmout, tak dobře si mě pamatuje. Z Anthonyho se stal velký pohodový
pes s rošťáckým úsměvem ve tváři a velice přátelskou povahou. Andie, pan
Podkoní, vyrostl mezi krásnými koňmi a stal se z něj naprosto pohodový pes,
který dělá radost své rozrůstající se rodince. Moje vzpomínka patří samozřejmě i
Aslanovi, který nás nečekaně brzy opustil. Často na něj vzpomínám a představuju
si, jak by asi dneska vypadal. Určitě by mu to slušelo jako všem jeho
sourozencům.
Všem Almičkám přeji z celého srdce, aby si v plném zdraví užívali všech možných
radovánek uprostřed svých rodin ještě pěkných pár let. Jejich páníčkům pak, aby
si co nejvíce a co možná nejdéle užívali jejich věrného přátelství a
společnosti.
Oslava narozenin naší Almičky proběhla trošku netradičně. Bylo veliké teplo a tak by asi dort z vepřových nožiček řádně neztuhnul. Proto jsem zvolila jinou dobrotu. Všechny holky dostaly voňavoučkou čerstvou hovězí kostičku. Almička samozřejmě tu největší, Žofinka s Fialkou nejmenší. Z obrázků je na první pohled patrné, že to byla velikánská dobrota.
Almička
Iris
Fialka, Žofinka a Cácorka
Rodinná pohoda
Růžičky, které rozkvetly pro Almičky.