Domeček = bouda pro leonka

Níže uvedený popis i technickou dokumentaci jsem našla na webových stránkách Klubu novofundlandského psa ČR. Po dohodě s autorem článku vše zveřejňuji na svých stránkách pro potřeby našich kulíšků, kteří mají s novofundlanďáky mnoho společného. Mohou mít tedy i podobné domečky na bydlení. V textu jsem změnila pouze název plemene, abych čtenáře nemátla.
Mohu ještě doporučit z vlastní zkušenosti pěkně oplechovat vstupy do boudy. To zabrání případnému okusování dřeva.

 

Pokud jste se rozhodli, že svého leonbergera ubytujete v boudě, nezapomínejte na to, že leonek je pes velmi společenský a na svoji "rodinu" si velmi potrpí. Nedejte se mýlit, že když je venku "ve svém", že vaši společnost již nepotřebuje. Opak je pravdou. I to, že vám odpadnou vycházky s miláčkem, je hrubý omyl. VAŠI SPOLEČNOST TOTIŽ POTŘEBUJE !!!!! DENNĚ!!!

UŽÍVÁNÍ BOUDY

Leonberger snáší velmi dobře nízké teploty - tedy i mráz, ale POZOR!, jen když je zcela zdravý. Myslete tedy na jeho zdraví a než jej "ubytujete venku", možná není na škodu navštívit veterináře a nechat jej prohlédnout. Ani vy nechodíte s angínou po horách v zimě, že....
A hlavně: bouda není věznice, tedy do ní psa nezavíráme za trest!!! (i to jsem už viděl).
Na boudu psa zvykejte od mala. Pozdější zvykání je poněkud obtížné.

 

UMÍSTĚNÍ BOUDY

Vzhledem k výše uvedené vazbě leonka na svoji "rodinu", je důležité umístit boudu tak, aby měl možnost výhledu na dění "doma" (pokud je to možné). Boudu umístěte na suché místo, nejlépe chráněné před povětrnostními vlivy. Myslete také na možnost výběhu spojenou s vyprazdňováním psa. Ať "nebydlí" na nebo u žumpy.

 

MATERIÁL NA BOUDU

Nejlepším a nejosvědčenějším materiálem na boudu je dřevo. Také popisovaná bouda je ze dřeva.
Pokud budete používat tepelnou izolaci, myslete na její hygienické vlastnosti a možnosti. O tepelné izolaci si ještě povíme dále.Také budete potřebovat nějakou krytinu na zastřešení boudy, Tady je více možností - od oplechování po lepení tzv. Bonnského šindele (bitumenový střešní šindel), vlnovek atd. podle vámi zvoleného spádu střechy.

 

(vyobrazení: © Tomáš Páč, 2006)

 

VELIKOST BOUDY OBECNĚ

Ložnice boudy by měla mít takovou velikost, aby si ji její obyvatel mohl "vyhřát" vlastním teplem a zároveň mít možnost normálního pohybu. Připočítejte asi 300 až 200 mm k délce psa a 150 až 200 mm k výšce psa - dostanete tak rozměry "ložnice". (Dle našich hafanů, kteří boudy mají a obývají, je to:1400 mm na 1100 mm a výška min. 900 mm - tak jak je přiložený plánek). Nedělejte ji větší, pes ji nedokáže již vyhřát. Problém, který vám však nastane, je v tom, že leonberger je pes velký, ale ne od narození, kdy by si měl na boudu zvykat. Pokud mu tedy postavíte boudu v těchto rozměrech, bude ji "dorůstat" asi 12 až 16 měsíců. Možné řešení je udělat posuvnou přepážku mezi předsíní a ložnicí a upravovat tak velikost ložnice podle potřeby dorostence. Jiné řešení (vyjma stavění boudy podle potřeby) neznám.

PŮDORYS

 

(vyobrazení: © Tomáš Páč, 2006)

ŘEZ


 

(vyobrazení: © Tomáš Páč, 2006)

 

TEPELNÁ IZOLACE

Izolace ano či ne? Vycházím-li z boudiček našich hafánků, které izolované nejsou, pak izolace ne. Vycházím-li z různých článků o psích boudách, pak izolace ano. Ale...! Mé zkušenosti jsou takové, že v tepelně izolované boudě leonek dlouho nepobude. Asi je mu tam "horko".  Naše fena do boudy "odkráčí" pouze za třeskutých mrazů (od -170C) a to ještě jen proto, aby mi udělala radost.
V každém případě by však do boudy nemělo "táhnout" spárami. Je tedy dobře použít spojení pero-drážka tak, aby se zabránilo zároveň prosakování dešťové vody.

 

POVRCHOVÁ ÚPRAVA

Pokud budete boudu povrchově upravovat nátěrem, použijte takový, který je hygienicky nezávadný. Pes bude s boudou v kontaktu. Prkna použitá na stavbu boudy zbavte větších nerovností, nejlépe je použít hoblované. Ani vám by se neleželo dobře na "fakírově" loži.

Pokud by vám při provádění boudy chyběla nějaká informace, či máte jakýkoli dotaz, pište na mail: tpac@telecom.cz

                                                                                                                                                                 
autor: Tomáš Páč, © Tomáš Páč, 2006