|
|
Termicky extrudovaná krmiva jsou
vyrobena při teplotách 120 až 200 stupňů. Touto vysokou teplotou je kromě
bílkovin, enzymů a tuků většina, přírodních vitamínů, stopových prvků a
minerálních látek poškozena, zničena nebo spečením uzavřena. Do těchto termicky extrudovaných krmiv se po teplotním znehodnocení přírodních vitamínů a ostatních bioaktivních látek dávají umělé vitamíny a umělé minerály (chemie), které jsou biologicky málo využitelné (přírodu nelze nahradit). Pro zajištění vábivé vůně a chutě (aby to psům chutnalo) jsou přidávány uměle vyrobené příchutě (sladidla, glutamáty a jiná éčka). Chuťové buňky psů jsou uváděny v omyl. |
|
|
Tato krmiva jsou vyrobena
šetrnou technologií lisováním za studena, která garantuje, že téměř
všechny vitamíny, minerály a ostatní bioaktivní látky zůstanou ve své
původní (přírodní) podobě a v celém původním spektru organismu psa k
dispozici. Přírodní vitamíny na rozdíl od umělých (chemie) nezatěžují orgány látkové výměny (játra, ledviny), což bývá častá příčina takzvané alergie nebo kožních problémů. Za studena lisovaná krmiva nebobtnají v žaludku (minimální riziko torze) a ve střevě jsou intenzívně trávena (nedochází ke zlenivění střeva). Z hotových suchých krmiv jsou za studena lisovaná krmiva přírodnímu vzoru výživy psa (vlk) nejblíže. |
|
|
Maso (a případně obsažené
přílohy) je konzervováno vařením. Podle platného zákona však musí být
ohřáno minimálně na 138 stupňů celsia (sterilizace) jádrové teploty
(měřeno uprostřed obsahu konzervy). Tím je dosažena expirační doba 2 až 3
roky. Podobně jako u termicky extrudovaných granulí je však i v konzervách vysokou teplotou velká část přírodních bioaktivních látek (vitamíny, minerály, stopové prvky) poškozena, zničena nebo uzavřena. Výživovým a zdravotním problémem je pak u mnohých konzerv malý obsah masa (cca 4%) a na kostky nakrájené sojové či jiné masové náhražky (kafilerní produkty). |
|
|
Výhodou vaření oproti konzervám
je, že si chovatel psa sám při nákupu vybírá kvalitu ingrediencí, které
bude vařit. Navíc lze jídelníček vařené stravy střídáním různých surovin
výrazně zpestřit (různá masa, různé přílohy apod.). Vaření masa spolu s případným podáváním různých vařených příloh jako jsou například rýže, vločky, těstoviny, brambory a podobně je na tom (díky teplotě) s obsahem bioaktivních látek bohužel jen o trochu lépe než při krmení konzervami. Zkrácenou dobou vaření nebo dušením však můžeme výrazně snížit stupeň znehodnocení přírodních bioaktivních látek a zachovat také část jejich spektra. |
|
|
Syrová strava BARF (syrové
maso, syrové kosti, syrová zelenina) je nejpřirozenější a přírodě
nejbližší druh výživy psa (je nejblíže jídelníčku vlka). Syrová výživa jako jediný druh výživy vynecháním teplotního zpracování (vaření, extrudace) obsahuje všechny bioaktivní látky v celém původním množství a v celém spektru. Proto je pro výživu psa nejhodnotnější. Abychom se vyhnuli zdravotním potížím z nedostatku některých živin (podobně jako u doma vařené stravy) musíme při volbě ingrediencí dbát na vyváženost a pestrost této syrové výživy. K syrové a vařené stravě podáváme přírodní doplňky výživy. |
Chceme – li si udělat vlastní názor
na skutečně zdravou výživu svého psa, pak jediným řešením je začít se tímto
tématem sám zabývat. To ovšem znamená udělat si čas, zapojit (mnohdy již
nepoužívané) přírodní myšlení (selský rozum) a začít přemýšlet. Při
vyhledávání informačních zdrojů je dobré poptat také chovatelské pamětníky,
oprášit staré kynologické knihy nebo časopisy a porozhlédnout se po světě
(internet).
Ten kdo chce nadále přebírat reklamní sdělení výrobců krmiv v médiích
(televize, internet, časopisy) a nebo věřit tvrzením dalších (obchodně nebo
sponzorsky) zainteresovaných (prodejci, veterinární lékaři, chovatelské kluby,
odborné psí časopisy), ten se samozřejmě nemusí namáhat >> Nemusí přemýšlet a
ještě ušetří čas. Další výhodou převzetí názoru je, že když se nedaří, tak má
člověk zodpovědnost na koho svést.
Někteří chovatelé si již při rozhodování „Jak krmit
svého psa“ položili dvě jednoduché otázky:
● Co jím já?
Obvyklá odpověď: Já jím maso, zeleninu, vejce, luštěniny pečivo,
jogurty a spoustu dalšího.
● Jedl bych celý život jen granule? Obvyklá odpověď:
To by mě nikdy nenapadlo >> Ne nejedl bych je.
Právě z těchto chovatelů, kteří si
při rozhodování (čím svého psa živit) na obě výše uvedené jednoduché otázky
popravdě odpověděli, se mnozí již s „granulovým pohodlím“ rozloučili.
Pochopili, že se zdravím jejich psa má přímou souvislost především výživa, a
že logicky jedině přírodnímu vzoru podobná (čerstvá, syrová) a pestrá strava
(bez chemie) je pro optimální zdraví jejich psa správná.
Ano, tito chovatelé pochopili, že právě jednostranná, nezdravá a přírodnímu
vzoru vzdálená výživa (stále jen termicky vyrobená hotová krmiva) s umělými
vitamíny má nesporně největší podíl na zdravotních potížích našich dnešních
psů s projevy prakticky všech civilizačních chorob (alergie, kožní problémy,
kloubní potíže, rakovina a jiné nemoci).
| Rychle se
rozrůstající okruh chovatelů psů, zkušených praktických léčitelů zvířat a
také již část veterinárních lékařů zejména v sousedních i vzdálených
zemích se již vrátilo k původní přirozené (přírodní) výživě.
Tito lidé krmí své psy výhradně
(nebo z části) syrovou stravou (maso, kosti, zelenina, ovoce, vejce). |
|
| BARF je metoda výživy
masožravých domácích zvířat. Znovuobjevitelé BARF se orientují na
stravovacím návyku vlka a jiných divoce žijících psovitých šelem.
V tomto smyslu je krmeno
výhradně syrové maso, kosti a zelenina.
Zvětšit obrázek vlků. Kritici se obávají nedostatečného
zaopatření psů při krmení tímto druhem výživy a možného přenosu určitých
nemocí. |
V této souvislosti by mělo být
bráno v úvahu, že pes s člověkem žije již tisíce let a součástí jeho přirozené
výživy (kromě občas ulovené drobné zvěře) byli také odřezky syrového masa a
kosti z kuchyně člověka, tak jako přebytky tepelně upravených pokrmů z jeho
jídelny (od stolu). Syrová výživa psa, tak jak se živí vlk je přirozeně nadále
možná.
Pojem BARF definovala poprvé paní Debbie Tripp z USA. Smyslem definice bylo
pojmenovat tento způsob výživy a chovatele, kteří své psy krmí syrovou
potravou. Zpočátku akronym BARF znamenal: Born
Again Raw Feeders
(znovuzrozen krmit syrově).
Později doznal tento akronym změnu na významu a interpretuje se jako:
Bones And Raw Food
(kosti a syrová potrava). Německý výklad zkratky BARF říká:
Biologisch Artgerechte Rohe
Futerung (biologicky vhodná syrová výživa). BARF dnes není
omezen jen na psy. Tuto alternativu nabízí svým zvířatům také chovatelé koček.
(Zdroj:
Wikipedia z 25.7.07).
|
|
Spoustu informací a zkušeností o
syrové výživě psů a koček najdeme v prvním německém tištěném (papírovém)
časopisu Dubarfst (krmíš syrovým), který je vydáván jako čtvrtletník od
ledna 2007.
Časopis je určen pro rychle se rozrůstající skupinu chovatelů psů a koček, kteří již BARF krmí a nebo o této přirozené (přírodní) výživě teprve uvažují. Internetovou presentaci vydavatele časopisu s diskusními fóry a spoustou fotografiích v galerii najdeme na adrese: http://dubarfst.eu. Tento časopis lze odebírat i v České a Slovenské republice (je v němčině). |
Cíle a motto časopisu Dubarfst:
|
|
| První vlašťovkou syrové
výživy BARF na české chovatelské scéně psů byl pravděpodobně článek
dlouholeté chovatelky psů (Bulteriérů) paní Jany Reichlové „Revoluce
ve výživě - přechod na BARF dietu“
uveřejněný na stránkách spicove.cz. Paní Reichlová ve svém článku popisuje jak se při pobytu v Anglii seznámila s knihou o BARF výživě „The Barf Diet“ od australského veterináře Iana Billinghursta. Velmi zajímavá byla její návštěva majitelů chovatelské stanice psů Arcanum, kteří své psy krmí syrovou stravou již třicet let (mají nádherné a zdravé odchovy) a paní Reichlovou zasvětili do tajů syrové výživy psů. Paní Reichlová v článku sděluje:Musím přiznat, že já sama jsem až donedávna krmila granulemi, ale po přečtení této knihy a po tom, co jsem viděla výsledky této výživy na bulteriérech chovatelské stanice Arcanum, jsem na BARF dietu přešla (tedy můj pes), a dokonce nechápu, jak to, že mě tento způsob výživy už dávno nenapadl! |
|
Dalším zajímavým příspěvkem k
syrové výživě psů je článek pana Havelky „Krmné
směsi anebo přirozená výživa psa?“ uveřejněný
na stránkách myslivost.cz s podtitulem: "Je důležité znát výhody a nevýhody
vychvalovaného granulovaného krmiva pro psy a varovat před jeho jednostranným
využíváním“.
V závěru tohoto poutavého vyprávění o myslivcích s přírodním myšlením, kteří
své psy živí přirozenou stravou je toto sdělení: „Je mi jasné, že si mnozí po
přečtení tohoto článku téměř ukroutí hlavu, ale já bych chtěl jenom nabídnout
a připomenout jiné možnosti krmení psů tak, aby měli možnost dostat do těla
vše potřebné v přirozené formě, tak zvaně biologicky aktivní“.
|
|
Naši současní psi pocházejí z
vlka obecného (Canis lupus). Psi jsou sice domestikováni již tisíce let,
ale genetické rozdíly mezi psem a vlkem jsou stále ještě biologicky velmi
příbuzné. Genetická odlišnost je méně než 0,3%. To znamená že zkřížení
domestikovaného psa s vlkem je stále ještě možné.
Vlci jsou především masožravci. K
jejich výživě patří především maso a kosti z ulovené býložravé zvěře
(ovce, koza, srnka, zajíc apod.). Vlk jí ale také bobuloviny, ovoce,
trávu, luční byliny, kořínky a nepohrdne ani uhynulou zvěří. Snědením celé kořisti včetně vnitřností (játra, ledviny, srdce, plíce, žaludek), krve, mléčných žláz a části kůže i srsti získává vlk všechny potřebné živiny: bílkoviny, tuk, vitamíny, enzymy, minerály, stopové prvky a balastní látky. |
Z tohoto výčtu potravinových zdrojů vyplývá, že vlk ke své výživě potřebuje pestrou paletu rozličných masových i rostlinných živin, které (protože neumí vařit, smažit ani fritovat) jí syrové. Vycházeje z této skutečnosti, pak je syrová strava BARF pro naše psy bez pochyb přírodnímu vzoru nejblíže.
| Pes má dodnes (tak jako vlk)
zuby masožravého dravce. Vpředu na krajích (vedle předních zubů) na spodní
a horní čelisti má dlouhé a ostré špičáky, které slouží pro zachycení a
usmrcení kořisti.
Řada předních zubů mezi
ostrými a dlouhými špičáky psovi umožňuje z měkkých částí kořisti |
|
|
Při krmení syrovým masem nebo
syrovými kostmi s masem mají žaludeční šťávy v žaludku psa hodnotu pH
(kyselost) méně než 1 (člověk pH 4 až 5) což je hodnota srovnatelná s
kyselinou, která snadno rozloží i syrové kosti (klíčem pro vydání impulsu
k tvorbě dostatečně kyselých žaludečních šťáv je pozření masa). Žaludeční šťávy psa krmeného syrovým masem tak obsahují více kyseliny solné (jsou kyselejší) nežli u psa krmeného hotovými krmivy s převahou obilnin (extrudované granule, levné konzervy). Tato kyselost zlikviduje salmonelu, škodlivé bakterie, plísně nebo parazity v trávícím ústrojí. Střevo psa je ve srovnání s býložravci velmi krátké, protože od přírody se pes má živit syrovou (převážně) masovou stravou, která je rychle (cca. do 24 hodin) strávena. Doba trávení krmiv termicky extrudovaných s převahou obilnin je obvykle 3 až 4 dny. Tato fakta hovoří o tom, že pes je masožravec a že přírodnímu vzoru vzdálená krmiva (zpravidla extrudované granule) složená převážně z obilovin a jiných rostlinných složek nejsou pro výživu psa vhodná. |
Poznámka: Průmyslově vyráběná hotová „kompletní krmiva“ jsou oproti syrovému masu ve střevě příliš dlouho (hůře se tráví). Kromě nebezpečného zlenivění střeva je vznikající hnilobný povlak (na střevní stěně) živnou půdou pro škodlivé bakterie, plísně a také pro vnitřní parazity (červy).
|
|
Při sestavování přírodě blízké
výživy psa je snaha přiblížit se co nejblíže původní výživě masožravce
(jídelníček vlka). Protože je dnes poměrně obtížné obstarávat a podávat našim doma žijícím psům ke konzumaci celá poražená zvířata jako je například: kráva, ovce, koza, srnka nebo zajíc, tak člověk musí při sestavování takovéto přírodě podobné výživy improvizovat. Stáří, kondice, velikost ani rasa psa nehrají při výběru pro složení výživy prakticky žádnou roli, protože složení krávy, kozy, srnky či zajíce je také stále stejné a jedí je vlčí štěňata, junioři tak jako dospělí či staří vlci. Poznámka: Nabízet krmiva pro malá či velká plemena, nebo specielně pro Jorkšíra, Labradora nebo Dogu je (pravděpodobně) promyšlená marketinková hra chytrých výrobců krmiv. |
Vlk se po ulovení kořisti pustí do
natráveného obsahu žaludku, sní některé vnitřnosti a část svaloviny. Další den
si pochutná například na kostech s vazivem a nakonec nepohrdne ani kůží. Když
se v příštích dnech vlkovi nepodaří ulovit maso, tak se postí a pak si dá
například ovoce, byliny, bobule, kořínky nebo jiné rostliny (obilniny vlk
nejí).
Pro skladbu optimální syrové výživy je tedy nejdůležitější vyváženost v
časovém rámci. To znamená, že každá krmná dávka nemusí obsahovat vše co pes
potřebuje, ale souhrn všech nepostradatelných stavebních kamenů výživy musí
pes dostat v rámcovém časovém období týdnů (tvrzení, že každá krmná dávka musí
být vyvážená může pocházet jen od výrobců „kompletních“krmiv).
Proto při sestavování jídelníčku přirozené syrové výživy není chybou
(nedostatkem) krmit občas klidně i pár dní jednostranně (třeba jen svalovinu
nebo maso s kostmi). Předpokladem optimální výživy je pouze široké spektrum
živin, jejichž druhy a zdroje je vhodné střídat (například z masa střídáme
hovězí, drůbeží, jehněčí, rybí, koňské apod.).
Mnozí majitelé psů mají obavy
krmit syrovou výživou (BARF), protože příznivci hotových „kompletních“
granulovaných a konzervovaných krmiv (výrobci, veterinární lékaři, prodejci)
je těmito tvrzeními odrazují:
Psi krmeni syrovým masem zvlčí >> Pes se stane krvelačným
agresorem.
Zkušenost BARF:
Statisíce psů na celém světě se vrátilo ke své přirozené výživě. Krmeni jsou
syrovým (krvavým) masem a zeleninou. Na rozdíl od psů krmených přírodě
vzdálenou výživou (průmyslová krmiva) jsou spokojenější a vyrovnanější. Žádný
z nich se nestal krvelačným agresorem. Problém s chováním mají častěji psi
krmeni nepřirozenou výživou. Jejich organismus musí odbourávat odpadní látky z
nezdravé výživy >> pro zachování životních funkcí vydává více energie
(neodpočine si a je ve stresu). Takto zatížený pes se necítí dobře >> navenek
se projevuje menší vitalitou, nespokojeností a ve vyhrocených situacích i
agresivitou.
Syrové maso je nebezpečné >> Pes bude napaden parazity nebo
salmonelou.
Zkušenost BARF:
Celý trávicí systém psa je přizpůsoben pro trávení syrového masa a kostí.
Zdravý organismus psa, který je krmen syrovou výživou má pH žaludečních šťáv
0,7 až 0,9 (srovnatelné s kyselinou), které salmonelu, škodlivé bakterie,
plísně a vnitřní parazity zlikvidují. Navíc syrové maso je stráveno v krátkém
čase (cca 24 hodin), takže tito škůdci mají málo času se ve střevě zabydlet.
Naopak přírodě vzdálená krmiva jsou ve střevě 3 až 4 dny (kvašení, hniloba)
což se pro škůdce (špatné bakterie, plísně, červy) stává živnou půdou.
Kosti jsou nebezpečné >> Ostré úlomky kostí mohou propíchnout
žaludek nebo střevo.
Zkušenost BARF:
Ano, ale pouze vařené kosti jsou nebezpečné (vařením ztvrdnou). Lom syrových
kostí je méně ostrý a méně tvrdý. Sliny psa jsou velmi husté (v jícnu slouží
jako kluzná látka) a proto je velmi malá pravděpodobnost zapíchnutí. Žaludeční
šťáva psa obsahuje (při BARF) desetkrát více kyseliny solné nežli žaludeční
šťáva člověka. Takto kyselé žaludeční šťávy rozloží i syrové kosti, které do
střeva přijdou již natrávené (houbovitá hmota).
Syrová výživa je drahá a časově náročná >> Shánění masa,
porcování, mražení.
Zkušenost BARF:
Ceny masa a kostí, které nakupujeme u specialistů na syrová mražená masa pro
psy a ostatní zvířata (například pro lva, tygra, tuleně či medvěda v zoo),
jsou odřezky od řezníků a nebo pocházejí z nucené porážky (málo dojící krávy,
vysloužilé nosnice vajec, zvířata která pomalu přibírají na váze, poraněná
zvířata apod.) nás nevyjdou o nic dráž nežli středně drahé granule. Porcování
masa a jeho případné mražení zabere více času než nasypání granulí do misky >>
odměnou nám však je vitální a zdraví pes.
Syrovou výživou psa nelze zaopatřit >> Pouze kopletní krmivo
pokryje jeho potřeby
|
|
Zkušenost BARF:
Mnoho chovatelů psů v Anglii, Austrálii, v USA a jiných zemích celého
světa krmí (po granulové euforii) již od osmdesátých let minulého století
(více než 30 let) své psy syrovou stravou. Výsledkem těchto „odvážných“ chovatelů návratem (k téměř již zapomenuté) přirozené syrové výživě jsou vitální, zdravé a silné odchovy psů, kteří prakticky netrpí nemocemi. Psi živeni syrovým masem, kostmi a zeleninou jsou aktivní (mají radost ze života), jsou zdravě krásní (srst, kůže, zuby) a dožívají se o cca 30% delšího věku nežli psi krmeni hotovými krmivy. Chovatelé psů, kteří již své psy dlouho nekrmí kompletními krmivy vzkazují >> Jedině syrovou a pestrou výživou lze psa zaopatřit. |
| ● Žádný zubní kámen ● Přirozená vůně psa ● Krásná a zdravá srst ● Málo potíží s parazity ● Silný imunitní systém ● Menší objem exkrementů ● Pevné svaly, šlachy a vazy ● Méně potíží reprodukce a růstu ● Vitalita a dobrá nálada ● Pevné zdraví a delší život |
|
Níže uvedený jídelníček syrové výživy psa BARF, který vychází z více než
třicetiletých praktických zkušeností chovatelů psů z Evropy a z USA poskytl
dlouholetý chovatel australských ovčáků a vyhledávaný praktický léčitel zvířat
z Německa pan Hans Peter Süss, který provozuje na stránkách
www.hsh-tiergesundheit.de
nezávislé medium pro přirozené zdraví zvířat HSH Tiergesundheit
Nature never sleeps. HSH = Hier Sind
Helfer (zde jsou pomocníci) Tiergesundheit (zdraví zvířat)
Nature never sleeps (příroda nikdy nespí). Cíle společnosti HSH:
|
|
● V popředí našeho úsilí stojí
zdraví a blaho našich domácích a hospodářských zvířat, která jsou ve
společnosti ovlivňována reklamou a zneužívána pro tvorbou zisku. ● V dnešní společnosti se nachází zástupci různých skupin rozličných zájmů, kteří jsou ve svých oborech bez pochyby velmi úspěšní. ● Za cíl jsme si předsevzali tyto jednotlivce, skupiny, zájmové svazy a chovatelé zvířat integrovat do společného týmu. ● Obzvláště na srdci nám leží oblast veterinární medicíny. |
|
|
|
Pravidelná příprava jídelníčku
nám zpřehledňuje nákup a krmení. Jednotlivé druhy potravin uvedené v tomto
jídelníčku jsou pouze příkladem, jak si z pořízených potravin můžeme
naplánovat jejich přípravu (například naporcování, včasné vyjmutí z
mrazáku) a následné servírování.
Jídelníček tvoříme na týden nebo
delší období (podle nákupních možností). Celkově má pes dostávat cca 2% své hmotnosti. Množství krmiva v praxi upravíme podle potřeb svého psa (při tloustnutí ubereme a při zviditelněných žebrech přidáme). |
Není důležité jaký druh masa nebo zeleniny naplánujeme na ten či onen den ke krmení. V časovém rámci týdnů se snažíme držet této skladby jídelníčku: 50% maso, 20% kosti, 15% vnitřnosti, 15% zelenina. Při krmení 2 x denně v jednom týdnu podáváme přibližně 6 x svalovinu 4 x masité kosti, 2 x vnitřnosti.
| PONDĚLÍ | Hladovka celý den. Kromě vody můžeme podávat také zeleninu, ovoce, masový nebo zeleninový vývar. | |||
|
ÚTERÝ |
|
Ráno: kuřecí krky 150 g. |
|
Večer: hovězí maso 100 g. + zelenina (ovoce) 15 g. + olej + Micro Mineral |
|
STŘEDA |
|
Ráno: drůbeží žaludky 100 g. |
|
Večer: krůtí prsa 100 g. + jedno vajíčko se skořápkou |
|
ČTVRTEK |
|
Ráno: krůtí křídla 150 g. |
|
Večer: telecí játra 100 g. + zelenina (ovoce) 15 g. + olej + Micro Mineral |
|
PÁTEK |
|
Ráno: kuřecí hřbet 150 g. |
|
Večer: vepřový jazyk 100 g. |
|
SOBOTA |
|
Ráno: hovězí maso 100 g. |
|
Večer: porce ryby 100 g + zelenina (ovoce) 15 g. + olej + Micro Mineral |
|
NEDĚLE |
|
Ráno: skopové žebro 150 g. |
|
Večer: hovězí maso 100 g |
Pro kompletní výživu buněk, a tím pro bezchybnou funkci celého organismu dáváme dospělému zdravému psovi zeleninu (ovoce) + tyto dva nejdůležitější doplňky výživy: Mikro Minerál 1½ odměrky (2 gramy) a za studena lisovaný olej 3 kapky podle potřeby psa denně nebo cca 3 až 5 x týdně. Štěňatům, feně v období reprodukce, psům starším a citlivějším (kožní problémy, trávící potíže, svědění apod.) podáváme zeleninu a doplňky výživy denně.
Optimální je krmit nezmrazeným
(čerstvým) masem, které obsahuje nejvíce bioaktivních substancí. Podle svých
možností (dostupnost zdroje, čas, peníze, velikost mrazničky) však můžeme
nakoupit zásobu masa na delší období. Maso, kosti s masem a vnitřnosti
naporcujeme na jednotlivé krmné dávky a zabalené v zavíracím sáčku je
zamrazíme.
Z masa krmíme hovězí, králičí, rybí, koňské, jehněčí, drůbeží (kuře, krůta,
kachna) pštrosí, jelení, klokaní nebo maso jakékoli jiné. Ideální je divočina,
domácí a nebo BIO maso ze zvířat krmených jejich přirozenou výživou. Vepřové
maso je dost tučné a proto jej do jídelníčku zařazujeme méně často (1 až 2 x
týdně). Druhy masa z důvodu co nejširšího spektra živných látek střídáme:
(obrázky níže jsou z katalogu dodavatele syrového masa pro psy, který je na
trhu již více jak třicet roků)
|
|
|
|
||
|
Čistá hovězí svalovina |
Sardinky s měkkými kostmi |
Kuřecí stehna s kostí |
|
|
|
|
||
|
Králičí stehna s kostí |
Celá holoubata |
Morkové kosti |
|
|
|
|
||
|
Tracheová trubice |
Koňské maso |
Jelení maso s kostí |
|
|
|
|
||
|
Krůtí maso |
Pštrosí maso |
Jehněčí maso |
|
|
|
|
||
|
Jelení maso |
Mix (hovězí + drštky) |
Klokaní maso |
Zpočátku (prvních 7 až 10 dnů) podáváme jemnější drůbeží maso a menší denní dávky (cca o 30%), které rozdělíme do více porcí (3 až 5). Obzvláště staršímu psovi, který byl dlouho krmen převážně hotovými krmivy (granule, konzervy), která obsahovala umělá ochucovadla a vůně můžeme v prvních dnech (než si jeho chuťové buňky a zažívání zvyknou) maso krátce povařit (2 až 4 minuty). Lehce ovařené maso na povrchu mírně zbělá, trochu ztuhne a pozmění typickou vůni masa syrového. Proto pes zpočátku ovařené maso začne jíst snadněji nežli maso syrové.
Na hltavého psa zpočátku při krmení vždy dohlížíme. Maso mu dáváme nakrájené na menší kousky a postupně je zvětšujeme na velikost z které ukusuje a nebo který před spolknutím alespoň rozžvýká (důležité pro očistu zubů). Pro žvýkací zábavu, posilování svalů a pro očistu zubů je vhodné podávat psovi porci masa (nebo maso s kostí) vcelku. Velký kus masa však mají psi tendenci si odnést na místo, kde si jej mohou v klidu přidržovat a ukusovat (zvážíme jestli nám to v bytě nevadí). Psům s problémovým chrupem maso umeleme.
| Živočišný druh z kterého kosti
pocházejí nahraje žádnou roli (všechny jsou vhodné). Proto krmíme kosti
které se nám podaří obstarat (drůbeží králičí, telecí, vepřové, skopové,
srnčí, kozí apod.). Nejlépe je krmit kostmi s masem. Ideální jsou tak
například neořezaná žebra, drůbeží krky, drůbeží křídla, drůbeží kostra,
oháňka, prasečí packy, hrudní kost a jiné. Kosti začínáme především u staršího psa, který byl krmen delší dobu hotovými krmivy podávat až po týdnu. Zpočátku podáváme kostí málo. Vybíráme měkké a hodně masité kosti jako například kuřecí nebo krůtí krky, křídla, spodní stehna, kuřecí kostra a podobně. Při výběru velikostí podávaných kostí přihlížíme k velikosti psa. Pro malé psy jsou vhodné menší kosti z drůbeže nebo z králíka. Velkým psům pak podáváme kosti větší. Méně vhodné jsou holé (od masa ořezané) kosti. Při jejich podávání snížíme jejich hmotnostní poměr vůči masu (podáváme jich méně). |
|
Z vnitřností podáváme játra, ledviny,
srdce, plíce, žaludky, drštky, neprané zelené drštky, mozeček apod. Do
jídelníčku syrové výživy jsou vhodné vnitřnosti z prakticky všech druhů
hospodářských i divoce žijících zvířat (drůbeží, telecí, vepřové, srnčí, ovčí
apod.). Velmi vhodné jsou také tracheové trubice, oháňky, uši, rypáčky apod.
|
|
|
|
||
|
Drštky prané |
Telecí játra |
Zelené (neprané) drštky |
Nejjednodušší je nakupovat pravidelně v menších množstvích čerstvé (nemražené) maso, masité kosti a vnitřnosti za běžné (člověčí) ceny u svého řezníka. Někteří řezníci jsou po domluvě ochotni nám pro psa prodávat za výhodnější ceny různé odřezky masa nebo vnitřností. U svého řezníka můžeme také domluvit nákup neořezaných (masitých) žeber, která jsou pro větší a velké psy prima kombinace masité kosti.
Mimořádně ochotný řezník umí (po
domluvě) u svého dodavatele (masokombinát kde se hospodářská zvířata poráží)
objednat méně atraktivní (proto levné), ale pro psy velmi vhodné produkty jako
například, tracheové trubice, plíce, neprané zelené dršťky, oháňky, maso z
hlavy (obličejová část), prasečí čumáčky, packy, uši apod.
Alternativou levnějšího nákupu mraženého výsekového masa pro psy jsou zoo
prodejny nebo specializované firmy. Méně vhodné (z jejich nabídky) jsou sekané
či mleté výrobky jako například: psí salám, psí tlačenka a jiné těžko
identifikovatelné směsi v kterých mohou být (kromě velkého množství tuku)
zamaskovány také nepříliš hodnotné vedlejší produkty (oči, mozek, zobáky,
mleté peří, masokostní moučka apod.). Raději kupujeme (jasně
identifikovatelné) celé nebo krájené (porcované) maso (svalovinu, vnitřnosti,
masité kosti).
|
|
Optimální je krmit čerstvou
nezmrazenou zeleninu (ovoce), které obsahují nejvíce bioaktivních
substancí (vitamíny, minerály, stopové prvky). Velmi vhodná je zelenina
(ovoce) domácí (ze své zahrádky) nebo BIO. Psům, kteří odmítají jíst kusovou nebo nakrájenou zeleninu (ovoce) ji doporučujeme nastrouhat nebo rozmixovat v mixéru na kaši (pyré), která se pak snadněji přimíchává do krmiva. Extrémně odmítavým jedincům můžeme zpočátku zeleninu (ovoce) mírně povařit nebo krátce podusit. Ochutit ji můžeme také špetkou soli. Dobrý trikem je nastrouhanou zeleninu promíchat s mletým masem nebo s tuňákem (rybičky v ojeji). Zeleninovou či ovocnou kaši můžeme naporcovat na krmné dávky do zavíracích sáčků nebo do formiček z plastových obalů na vajíčka a zamrazíme. |
Poměr syrové zeleniny a ovoce v
syrové výživě psa má tvořit cca 10 až 25 procent. Nejhodnotnější dodavatel
potřebných bioaktivních substancí (vitamíny, minerály, stopové prvky) jsou
zelené listové zeleniny, dále pak barevné zeleniny a ovoce. Nedoporučujeme
syrové brambory, cibule, avokádo. Proto se při nákupech zeleniny snažíme
následovat toto poměrové doporučení:
50% zelená listová: hlávkový salát, špenát, ledový salát,
polníček, bylinky (pampeliška, kopřiva, petržel) a jiné.
30% ostatní zelenina: mrkev, celer, paprika, okurka, cuketa,
kedlubna, brokolice, hrášek, květák, pórek a jiné
20% ovoce: jablka, hrušky, meruňky, banány, pomeranče, kiwi,
broskve, švestky (ovoce podáváme jakékoliv).
| Jednou týdně podáváme našim psům
celé syrové vejce (žloutek a bílek). Protože skořápka vajíčka obsahuje,
kromě kalcia řadu dalších důležitých minerálních látek a stopových prvků,
tak podáváme našim psům i rozdrcenou skořápku. Nemusíme mít obavy, skořápka se díky kyselosti v žaludku rozloží a je dobře strávena. Optimální jsou vajíčka domácí (nebo BIO) od slepic krmených jejich přirozenou výživou, která mají výběh na trávu a na sluníčko. ● Malým psům podáváme týdně jedno vejce. ● Psům větším a středně velkým dvě vejce, ● Velkým psům pak podáváme vajíčka dvě až tři. |
|
K syrové výživě BARF přidáváme
doplňky výživy podle vzoru vlka, který si pro bezchybnou funkci organismu
opatřuje kompletní spektrum stavebních látek (minerály, stopové prvky,
vitamíny) konzumací téměř celé své kořisti včetně kůže a části chlupů.
Nezastupitelným zdrojem živin je pro vlka natrávený (fermentovaný) obsahu
žaludku býložravé zvěře. Ze syrových rostlinných zdrojů pak vlk jí také ovoce,
byliny, kořínky, bobuloviny a v nouzi nepohrdne ani suchým trusem býložravé
zvěře. Tyto všechny výživové komponenty vlka dodnes kompletně zaopatřují.
| Dříve chovatelé psů
neznali širokospektrální produkty přírodních minerálních látek, stopových
prvků a vitamínů. Proto se při zaopatřování psa přikrmováním různých
doplňků výživy poměrně pracně balancovalo (metoda pokus - omyl). Mezi doporučované doplňky výživy patřily vitamíny (bohužel často umělé), masokostní moučka, kalcium, různá semínka (len, slunečnice, dýně), různé oleje (lněný, slunečnicový, rybí). Dále se doporučovali mořské řasy, pivovarské kvasnice, obilné klíčky a rozličné sušené byliny (kopřiva, petržel, pampeliška). Přikrmoval se také tvaroh, sýr, včelí med, různé vitamíny a mnoho dalšího. Podávání těchto přerůzných doplňků výživy je nadále možné, nicméně opatřování těchto jednotlivých doplňkových komponentů v jejich původní výživové kvalitě a bez syntetických aditiv (éčka) je dnes poměrně obtížné. Více informací na téma doplňků výživy nabízí článek Přidávat psům ke krmivu doplňky výživy? Potřebnou kvalitu mají přírodní doplňky výživy bez laciných plniv a bez přidaných (syntetických) látek (umělé vitamíny, barviva, konzervanty apod.) na které se při výběru značky (dodavatele) zaměřujeme. Zvětšit obrázek Mikro Minerálu |
Důvěru kvality s ověřenou funkčností mají například doplňky výživy od firmy cdVet, které neobsahují žádné přidané látky (žádnou chemii) a pocházejí z dosud nezdevastovaných přírodních zdrojů. Mezi doporučované produkty patří Mikro minerál, který v širokém spektru doplňuje přírodní minerální látky, přírodní vitamíny a kvalitní (za studena lisované) oleje z kontrolovaných Bio-zdrojů, které organismu doplňují esenciální mastné kyseliny.
Někteří majitelé psů nemají
možnosti krmit každý den výhradně syrovou stravou. Proto syrovou výživu svých
psů kombinují se suchým krmivem. Zde nabízí suché za studena
lisované krmivo Fit-Croc
s obsahem masových i rostlinných složek včetně bylin kvalitativně srovnatelnou
(přírodě blízkou) alternativu. Výhodou kombinované výživy je rozšíření spektra
živin (pestřejší strava) a větší flexibilita (komfort).
Při tomto způsobu výživy krmíme (stejně tak jako u BARF) jednou nebo dvakrát
denně, šest dní v týdnu a jeden den půst. Druhy krmných komponentů můžeme
libovolně kombinovat. Například: ráno suché krmivo a večer maso + zelenina
(ovoce) nebo pár dní jen maso a pár dní jen suché krmivo. Jindy zase
přimícháme kousky masa do suchého krmiva apod. Při nedostatku masa můžeme
alternativně podat také dobrou masovou konzervu. Doplňky výživy přidáváme
stejně jako u BARF.
|
|
|
|
||
|
Syrové maso |
Suché lisované krmivo |
Zelenina a ovoce |
Při kombinované výživě libovolně střídáme (nebo kombinujeme) syrové maso s lisovaným suchým krmivem a zeleninou
Přecházíme – li na syrovou výživu svého psa z termicky extrudovaných granulí, pak doporučujeme přečíst důležité informace praktických léčitelů zvířat v článku Rady a zkušenosti pro změnu krmiva, který obsahuje tyto kapitoly:
| ● Hladovka 1 až 2 dny ● Pozvolná nebo okamžitá změna krmiva ? ● Umělá ochucovadla >> aby to psovi chutnalo ! ● Přikrmování čerstvých potravin |
● Známky detoxikace organismu
● Vyčistit psovi střeva ? ● Přidávat ke krmivu doplňky výživy ? ● Větší objem exkrementů |
Štěňata a junioři, psi dospělí i senioři, holky i kluci, psi menší i větší. Pejskové, kteří mají pochopení svých majitelů pro přirozenou výživu jsou spokojení a vyrovnaní. Konzumace masa a okusování kostí je nesmírně baví a jejich zdraví velice prospívá. Jednotlivé obrázky šťastných psů ponecháváme bez komentáře.
![]() |
![]() |
![]() |
||
![]() |
![]() |
![]() |
||
![]() |
![]() |
![]() |
||
![]() |
![]() |
![]() |
||
Masivní návrat chovatelů a majitelů
psů k jejich přirozené a zdravé syrové výživě dokládá z rozrůstající se
nabídka knižních nakladatelů. V současnosti se na německy mluvícím trhu nabízí
spousta knih o přirozené výživě BARF. Mezi skutečně kompetentní tituly
důvěryhodných autorů patří zejména tyto knihy:
|
BARF Junior. Správná syrová výživa pro štěňata a juniory |
Syrová výživa pro psy. Jak krmit čerstvým syrovým masem |
Přírodní syrová výživa pro psy. Praktický průvodce a rady |
BARF Biologicky vhodná syrová výživa pro psy. Poradce |
|||
Při naší maximální snaze o vyčerpávající a korektní podání našeho vědění si prosím vyhrazujeme právo na možnou neúplnost a proti případně irelevantním interpretacím výše uvedených textů. Tímto článkem chceme pouze pomoci přispět k osvětlení procesů, které se v organismu našich psů při výživě odehrávají.
Clemens a
Ulrike Dingmann cdVet Naturprodukte
|
|
Autor
článku: cdVet team Naturprodukte. Adresa: Industriestraße 11,
49584, Fürstenau, Německo. |
Tento článek
uveřejňuji s laskavým souhlasem překladatelů, manželů Langrových, dne 7.3.2008.
Další zajímavé články na téma zdraví a výživa psů naleznete na
www.baron.cz
Do fotogalerie psů, kteří jsou krmeni syrovou stravou jsem připojila i tři fotky našich leonek.