Konečně došlo také na mé přání, podívat se se štěňátky do Pelhřimova na náměstí.
Doma už je jen šest leoňátek. Ty všechny dokážeme naložit do auta. Jízdu autem všechna bez problémů zvládají.
Chůzi na vodítku trénujeme doma na dvorečku a zahradě a celkem nám to jde. Pomocníků se sešlo také dost, takže nic nebránilo tomu,
vydat se na malý socializační výlet Jůlinek a Karliček.
Sotva jsme přišli na náměstí, setkali jsme se se dvěma žáčky speciální školy, kteří se k nám připojili a hned také dostali každý jedno štěňátko na starost.
Celkem jsme pochodovali spořádaně, pravda, museli jsme se vždycky trochu "rozejít", zapomenout na obojek a vodítko.
Po čtvrté hodině odpolední je pelhřimovské náměstí už víceméně vylidněné. Naštěstí! I těch pár chodců stačilo k tomu, abychom se každou chvíli zastavili,
protože si každý chtěl kulíšky pohladit a zeptat se, kde jsme se tam vzali a co je to za rasu....Leoňátka na všechny lidi dorážela, ničeho se nezalekla a chovala se způsobně.
A protože jsme z toho ze všeho byli tak trochu unavení a my, dvounožci, také trochu prokřehlí, šlo se do kavárny na čaj a kafíčko.
Personál kavárny se počtu psů nezalekl. Mohli jsme si tedy pěkně v teplíčku všichni odpočinout. No, všichni...paní Růžová Jůlinka snad neodpočívá nikdy a chtěla se buď chovat nebo obíhala sourozence a rušila je ze spánku. Kulíškové dostali malou svačinku a pomalu se uložili v kavárně ke spánku. My jsme se zatím občerstvili a chtě nechtě
jsme se museli vypravit na cestu domů. A protože se štěňátkům nechtělo vstávat, odnesli jsme jedno po druhém pěkně ven. Ještě malá procházka k autu a hurá domů, za maminkami a tetičkami. Tři hodiny strávené ve městě daly leoňátkům pěkně zabrat a cestou domů pěkně spinkala.
Děkuji všem pomocnicím a pomocníkům za pěkné odpoledne s leoňátky!