Ve druhém týdnu dochází v porodní bedně k veliké změně. V prvním týdnu je bedna podobná spíše bazénu, ve kterém štěňátka plavou. Ještě nepoužívají nožičky na chození, ale pouze se jimi odrážejí při lezení či plazení. A po pár dnech se bazén mění v hřiště plné hráčů. Hráčů sice na nejistých nožkách, ale snažících se ze všech sil na nich udržet co nejdéle a udělat alespoň jeden krůček. Každým dnem je ale pohyb štěňat jistější a začínají první pokusy o hru a zápasení. Desátý den se objevují škvírky v očích a stejně tak se rozlepují ouška. Už brzy nás budou Irmičky vidět a slyšet. Pak hned nastává doba plná zábavy a učení. Nejdříve nastupuje trénink všelijakých zvuků, pískání, štěkání, tleskání, dupání, cinkot poklic od hrnců, hlasité pouštění rádia, křik....Kdyby nás, dvounožce, viděl v akci nějaký nezasvěcený člověk, jistě by si pomyslel, že jsme se dočista zbláznili. No, ani by nebyl tak daleko od pravdy. Zbláznili jsme se vskutku, ovšem do leonků. Těm jsme naprosto propadli. Stal se z nich pro nás koníček, tedy vlastně pořádný kůň. Piplání a výchova těch mrňavých pejsků, kteří se narodí jako malá půlkilová mokrá černá myš a postupně se před očima jako zázrakem mění v roztomilého medvídka s hedvábnou srstí a nevinným pohledem, to je kouzelná záležitost. Je to jako skvělý film, který můžete vidět třeba třicetkrát a nikdy se neomrzí. Ba právě naopak. Při každém dalším sledování si všímáte nových a nových detailů. A tak je to i s našimi štěňátky. Stále je co pozorovat, každý den se něco nového stane a štěňátka něčím překvapí.
Irmičky se zatím ještě vejdou do jednoho prádelního koše, ale mají tam už těsno. Maminka Almička se už od nich vzdaluje třeba i na hodinu či dvě a odpočívá stranou nebo venku. Je velice trpělivá a  odolává jejich bolestivému škrábání, když všechna překotně pijí. Stále je poctivě čistí a masíruje. Irmičky jsou spokojené, klidné a po jídle spokojeně spinkají. Snad se jim i něco zdá, protože sebou všelijak škubou, pohybují nožičkami nebo mlaskají. Zatím nebylo potřeba přikrmovat. Almička zvládá dobře nakrmit všech devět potomků. Na jejich váhách je to jasně vidět.
V tomto týdnu už také Irmičky navštívily všechny ostatní naše psí holky. Je na nich vidět velké vzrušení a zájem o ta pískající stvořeníčka. Ale zatím chodí opravdu jen na návštěvy. Teprve až budou Irmičky chodit ven, budou všichni společně. Doma Irmičky hlídá stále jenom babička Bora a teta Žofinka. Jak je vidět z poslední fotografie, babička Bora  Irmičky opravdu kontroluje a hlídá. Občas se dokonce zdá, že se zapomněla a chce si je přivlastnit. Almička jí ale vždycky diplomaticky připomene, že tahle, ta jsou tedy její. Nejvíc ale Bora Almičce závidí celodenní přísun nejrůznějších dobrot. o může, to ukradne. Chuť je zřejmě u Bory neovladatelná. Proto jí Almička i v bedně u štěňat, která jí zatím ještě nic z misky nekradou.
Na konci druhého týdne mají všechny Irmičky kolem dvou kilogramů, to znamená, že mají skoro čtyřnásobek porodní váhy. Jsou to pěkní cvaldové. Další týden začneme přikrmovat, abychom ulevili mamince Almičce.