Jarní láska
aneb o princezně Caramellce a statečném junákovi Zafirovi
Milotičky, Chýnov, Leverkusen, 17. a 18.4.2007

Caramellka nás zaskočila svým předčasným termínem hárání. Naštěstí nám alespoň dopřála účast na klubové výstavě.
Ale hned v úterý jsme se vydali na společnou cestu do Leverkusenu za švarným ženichem Zafirem.
Caramellka bydlí s paničkou v nedalekém Chýnově. Domluvily jsme se kdysi, že odchováme společně jeden vrh.
Panička tedy vypravila milovanou Caramellku na dalekou cestu. Sama zůstala raději doma.
S Caramellkou se máme moc rádi a tak neměla nejmenší problém, že s námi jede sama. Celou dobu byla velice hodná a milá.
Na místo do domu Zafira jsme přijeli po osmé hodině večerní. Následoval krátký odpočinek, seznámení s novým
prostředím a pak přišel, no, spíše se přiřítil, Zafir. Caramellka rychle pochopila, že ten junák je tu jen a jen pro ni
a začali si spolu hrát a honit se. Zanedlouho došlo ke krytí přímo ukázkovému.
Po večeři a vyprávění s majiteli Zafira jsme se v pozdních nočních hodinách odebrali ke spánku.
Caramellka ale měla neklidnou noc. Chtěla za svým ženichem. Nemohla asi ani dospat.
Ráno jsme se při venčení prošli zdejší pěší zónou.
Kolem poledne jsme už zase byli u Zafira. Caramellka už přesně věděla, oč tu běží.
Doufám, že naše mise nezůstane bez následků a že se nám za dva měsíce narodí malí leonci. Jejich jména budou tentokrát
začínat písmenem "G", takže jim třeba budeme říkat Gerdičky nebo nějak úplně jinak.
 

Ranní procházka pěší zónou.

Druhý den ráno se hned po příchodu na zahradu Caramellka dožaduje svého ženicha.


Caramella a Zafir.

Jaro je v plném proudu.